Veškeré zralé plody (toď i ořechy a zelenina) v syrovém (= v přirozeném stavu) obsahují enzymy, vitamíny a minerály v organické podobě.
Tyto vlastní enzymy vypomáhají při trávení, číms se plody tráví v podstatě téměř samy. A my tak jen získáváme.
Většina enzymů (bílkovin) ale nepřežije teploty nad 40°C. Pokud tedy plody uvaříme, zabijeme pomocníky enzymy a vytvoříme tak mrtvou (p)otravu. Následně při snaze o trávení, musí tělo použít svou vlastní energii a především své vlastní životadárné enzymy. Čímž, místo dodání sil, přichází po jídle únava a tělo stárne.
Není to paradox? Doplnit si palivo a cítit se slabší.
Podobné je to i s organickými minerály. Ty od přírody umí výborně komunikovat s tělem. Poslouchají a jsou, kde je potřeba a vytváří rezervy.
Ale pokud proběhne ono vaření, vzniknou anorganické minerály neboli usazeniny. A i když to tělo, za určitou cenu, umí v malé míře (do 10%) z nouze využít, je to jen provizorní řešení. Problém je i s tou většinou, která s tělem nekomunikuje - postupně zanáší organismus. Místo rezerv nánosy...
A kdo by chtěl žít v provizorně postaveném domě? Který se navíc plní smetím.
Proč si přípravu jídla dělat složitějším a ještě chystat půdu pro civilizační choroby? Takhle to příroda nezamýšlela, ani nás vařením nechtěla zdržovat...
Vařením se stravě nepřidají žádné výživné látky, je to právě naopak. Přijde se o většinu enzymů, které pomáhají s trávením a jsou pro nás jako dělníci. Také se přijde o část vitamínů/antioxidantů, které jsou zase takový štít a část se vlivem vysokých teplot dokonce přetvoří na záškodníky. Také minerály, pro nás stavební prvky, nedopadnou dobře. Nepřirozeně vysoké teploty jim vezmou informační vlastnosti, které jim dali rostlinky a stanou se pro tělo kamením.
Vaření stojí čas a peníze, za které se kupuje energie a zdroje, které patří přírodě. Všechno teplo vzniká pálením dřeva, uhlí, ropy, plynu nebo el. energie, která byla vytvořena často pálením již zmíněných. A také je potřeba z něčeho vyrobit hrnce, pánvičky, nádobí, příbory, mixéry, mikrovlnné trouby, rychlovarné konvice, ledničky, mrazáky, vařiče, trouby, toustovače a já nevím co je ještě potřeba k vaření. Pak je potřeba vyrobit továrny, které to vyrobí. A také se musí vyrobit továrny na zpracování rudy a plastů. A také továrny, které vyrobí stroje na vytěžení té rudy a ropy, ze které se vyrobí plasty. To vše je nutno převážet a pro chod vyrábět el. proud. Tak se vyrobí továrny na bagry, kamiony, spousty kamionů a další mašinky. Ty zase potřebují spoustu nafty a zase je potřeba těžit ropa......Je to až šílené, jaká je cena za vaření.
Láká Tě snad dát ruku do vařící vody? Tak proč si tam dáváš jídlo? Jsme to, co jíme.
Chceš mít tělo postavené z živé hmoty nebo z teplem poškozené a zabité?
Pokud sníš celé kilo syrového špenátu, tak dostaneš max. průjem. Ale pokud sníš to samé kilo, ale uvařené, tak se pravděpodobně otrávíš.
Tělo umí s organikou dobře komunikovat, ale s mrtvou hmotou si už tak dobře neporadí. A proto nám hlína nechutná, stejně jako uvařené a zároveň neochucené jídlo.
V knize Vědění, chráněné dolmeny: