O Všem‎ > ‎

MDDR. Iva Černá

Ráno. Jedno dítě hledá ponožky, přestože večer přesvědčivě tvrdilo, že je má nachystané. Druhé dítě se snaží utéct před hřebenem a následně se, kdoví proč, odmítá spořádaně obout. Hodiny v nestřeženém okamžiku poskočily minimálně o patnáct minut vpřed a my už zase nestíháme školku. Celá denní zásoba mé tolerance a nadhledu se vyčerpala během té hektické ranní půlhodinky a můj výrazně zvýšený hlas už patrně budí sousedy. Rozběsněně rázuji bytem, dokud mě nezastaví čtyřletá dcera se svým oblíbeným a zásadním pokynem: „Mami, buď ráda!”. Neubráním se úsměvu a vnímám, jak to velké břemeno, nazývané stres, klouže z mých ramen. No a co, tak přijedeme o něco později
.

Stres je častým průvodcem člověka západní společnosti. Někdy nás provází ránem, často pracovním procesem, ochotně se dostavuje v různých náročných životních situacích. Stresová reakce má svůj význam, v případě ohrožení nás velmi rychle aktivuje, ale dlouhodobě nám nesvědčí. To, že stres neprospívá našemu zdraví, víme všichni. Narušuje naši imunitu, zvyšuje hladinu cholesterolu a riziko ucpání cév, bere nám energii, dobrou náladu a často i plodnost. Ve stresem zatíženém těle se rozvrací rovnováha hormonů, schopnost dobře regenerovat, pořádně se vyspat, léčit si závažná onemocnění zevnitř. 

Na první pohled se zdá, že nelze než se s tím smířit. Jak by se mohl normální současný člověk vymanit z toho nekonečna úkolů a nároků, které na sebe klade on, případně jeho okolí? Psychický stres způsobující patologické děje v našem těle je běžnou součástí našeho života. Stojí za to hledat cesty, jak ho omezit. Měnit svůj přístup a měnit okolnosti, které máme pod kontrolou. Je to běh na delší trať, ale pro kvalitu našeho života má každý dílčí úspěch velký význam.

Nezatěžuje nás ale jen stres psychický. Přestože mu věnujeme hodně pozornosti, ve skutečnosti nás do začarovaného kruhu chronické stresové reakce vede ještě mnohem silně- ji jiný fenomén dneška, a to stres nutriční. Lidské tělo totiž po požití nekvalitní, na živiny chudé stravy prožívá ukázkovou stresovou reakci s veškerými důsledky. Příroda se nás snaží upozornit, že v našem jídle prostě chybí klíčové součástky. Bez nich, bez pestré škály živin, nelze zachovat zdraví a kvalitní život. 

Nekvalitní, na živiny chudá strava je bohužel hlavní náplní talíře západního člověka. Stresová reakce se díky tomu stává denní destruktivní součástí našeho bytí. Jedním z hlavních přínosů zelených potravin je to, že tento problém efektivně řeší.

Ječmen a chlorella jsou jednoduše velmi cenným zdrojem všech klíčových součástek, které naše tělo tolik potřebuje. Jejich zařazení do jídelníčku výrazně omezí chronickou stresovou reakci a její důsledky. Je to jeden z důvodů, proč zelené potraviny, k překvapení mnohých, fungují jakoby „na všechno”. Bez nutričního stresu se totiž naše tělo začne samo dávat zase do pořádku. Zlepšuje se imunita, metabolismus, nálada. Znovu se obnovuje hormonální rovnováha, funkční trávení, regenerace a schopnosti samoléčby. 

Má to však jeden háček. I konzumace zelených potravin může teoreticky způsobovat stres. Například v momentě, kdy se snažíte třikrát za den najít okno, kdy jste nalačno. Nebo když si večer při usínání vzpomenete, že jste ještě neměli třetí ječmen a teď už je na něj pozdě. Tak takhle ne, vážení. Jezte chlorellu a pijte ječmen kdykoli. Najděte si takový režim, který právě vám bude vyhovovat. Přimlouvám se za vypití první- ho ječmene ráno nalačno, ale ani to není dogma. A po zbytek dne? Dáte si ječmen rádi po obědě? Baví vás chlorellu cucat, nebo ji raději zapijete? Pasuje vám rozdělení chlorelly do více dávek, nebo si stihnete vzít hrst jen jednou denně? Jak je libo. Všechny varianty mají své výhody. 

Zelené potraviny nemají být dalším stresem v našem hektickém životě, ale příjemným návykem, který nás z chronické stresové reakce postupně vysvobodí. Dopřejte si jich dostatek a v takové formě a frekvenci, jaká bude pasovat právě vám. A hlavně, buďte rádi! 

MDDr. Iva Černá